Kurz se zabývá problematikou tzv. neformálních úkonů.

Vymezuje jejich obecné pojetí a to především na pozadí jejich dvou klíčových aspektů neformálnosti - vnější podoby a bezprocedurálnosti. Jde o úkony, které jsou zpravidla realizovány "v terénu" ústně, gestem, posunkem či prostřednictvím technického zařízení a - zpravidla - jim nepředchází formalizovaný správní proces (jsou okamžitou, bezprostřední reakcí úřední osoby na určitý skutkový stav).

Po obecném teoretickém vymezení následuje podrobnější charakteristika jednotlivých typů neformálních úkonů. Pozornost je věnována zejména faktickým pokynům a bezprostředním zásahům, opomenuty ale nezůstávají ani například úkony exekuční či zajišťovací, přičemž jsou uvedeny i příklady některých dalších úkonů, které se svou povahou neformálním úkonům veřejném správy v některých ohledech blíží a podobají.